rubrika: Články a projevy

Zamyšlení do voleb (článek do Listů ODS PZ)

Vážení Občané,

v posledním týdnu měsíce května budete mít opět možnost sami rozhodnout, jakým směrem se má Česká republika dále ubírat. Není to jen rozhodování o tom, zda budou větší či menší daně, nebo o tom, jaká bude výše sociálních dávek. Je to především rozhodování, jaký svět nás bude v budoucnu obklopovat. Je snadné v předvolební kampani přicházet se sliby. Jak praví klasik „slibem nezarmoutíš“. O to těžší je však v těchto slibech rozpoznávat zjevné pokrytectví, faleš, jasné ohrožení budoucnosti a to vše ve jménu úspěchu jednoho okamžiku.

Již dlouho je každému, kdo o tom chce vážně uvažovat, jasné, že naše země žije na dluh a že se tento dluh trvale a téměř nezastavitelně zvětšuje. Dluhy, které se dělají ve jménu státu, VŽDY zaplatí nakonec sami občané. Čím více se řešení odkládá, tím je celková situace složitější. Stalo se dnes jakousi módou mluvit o politické korupci jako o jedné z vážných hrozeb dneška. Je však příznačné, že na toto téma často nejvíce hovoří ti, kteří buď mají „černé svědomí“ nebo se na nějaké formě korupce sami aktivně podíleli. Co jiného jsou totiž nerealistické, socialistické sliby sociálních transferů každé marketingově dobře vyhodnocené skupině bez dalších informací, z čeho jsou hrazeny. „Socialistických korupčníků“ se raději nikdy neptejte, kdo zaplatí jejich úplatky na dluh. Zaplatíme je totiž my všichni.

Maminka dostane jako dárek vyšší mateřskou a tatínek odvede vyšší daně. U lékaře ušetříte třicet korun a odloží Vám na neurčito potřebnou operaci. Dědeček dostane třináctý důchod a doma si posvítí drahou elektřinou z dovozu. Syn dojede zdarma do školy a Vy nedojedete po rozbité silnici do práce. Zaplatí Vám každý den nemocenské a propustí Vás z práce. Dostanete jistotu v zaměstnání a současně jistotu, že Vás nikdo nezaměstná. A nakonec, až přijde den, kdy nebude už kde brát, dojde s placením dluhů i na státní zaměstnance a všechny ostatní, kteří mají své peníze v bankách. Jak už několikrát se to stalo ve světě a vlastně i v České republice. Socialisté s oblibou říkají: „Vyšší životní úroveň těch chudších mají v rámci společenské solidarity financovat ti bohatší“. To, co Vám ovšem zamlčují, je zjevná skutečnost, že v jejich po cizím majetku lačných očích je bohatý každý, kdo nepobírá sociální dávky.

Jsou rovněž politici, kteří se ještě před minulými volbami hrdě hlásili na velkoplošných reklamních tabulích k těm nejbrutálnějším nárůstům státních výdajů. A dnes? Bezstarostně pádlují opačným směrem, neboť si přesedli do jiné loďky, protože snad rozpoznali blížící se vodopád. Možná je dobře, že dnes chtějí zachránit alespoň sami sebe, když předtím prodali možnost zachránit nás všechny. Jaká je však spolehlivost takového pozdního prozření? Politici mohou říkat kdykoli cokoli, ale více než v jiných oblastech veřejného života zde platí, že jak se kdo choval v minulosti, bude se chovat i v budoucnosti.

Věrohodnost politiky není ani asi otázkou okamžitého mediálního pocitu nebo jednotlivého hesla, ale je to především otázka dlouhodobého směrování. Proti populistickým slibům musí vždy stát (a také stojí) nabídka poctivě nalézat odpovědná řešení každodenních problémů. Proti výkřikům o boji s nezaměstnaností proto stojí praktické návrhy, jak místa zachovat či vytvořit. Proti nabídce sociálních dávek stojí nabídka dobré mzdy. Proti nabídce bezvýznamné úspory u lékaře stojí nabídka pronikavě dostupnější a lepší péče. Proti nabídce policejního státu, jako formě boje s korupcí, stojí nabídka zmenšit přerozdělovací prostor, kde může ke korupci docházet. Proti nabídce jistoty pohodlné nezaměstnanosti stojí nabídka snadné zaměstnatelnosti. Proti dalšímu zvyšování zdaňování všeho a všech stojí nabídka zmenšení administrativy a zjednodušení pravidel pro vlastní aktivitu. Proti neodvratnému zadlužování nás i našich dětí stojí nabídka rozumného snižování zadlužení snížením státních výdajů a zlepšením výkonnosti ekonomik. Proti návratu do atmosféry sedmdesátých a osmdesátých let minulého století stojí nabídka vykročit směrem k budoucnosti, která může být lepší. Proti nabídce našich sociálních demokratů, kterou reprezentuje pan Jiří Paroubek jako muž, který nikdy nedodržel žádnou dohodu s nikým a který veškerou svou politickou činností opakovaně dokazuje, že se zajímá jen sám o sebe a své jistoty, stojí dlouhodobá a trvale neměnná nabídka Občanské demokratické strany prosadit skutečná a FUNGUJÍCÍ ŘEŠENÍ, která dnes Česká republika potřebuje, má-li zůstat sebevědomým a hrdým státem spokojených občanů, kteří nežijí v obavě, kdy přestane hrát falešná muzika a někdo donese účet.

Mgr. Aleš Rádl

poslanec parlamentu ČR za ODS

starosta pověřeného města Černošice

www.aradl.cz