Už téměř dva roky uplynuly od chvíle, kdy světem proběhly první novinové články popisující problémy známých světových investičních bank. Málokoho tehdy napadlo, že tento problém vzniklý za velkou louží v USA, může mít tak devastující dopad na české hospodářství, potažmo i na rozpočty malých měst.
Co hospodářskou krizi způsobilo?
Nelze najít konkrétního viníka a ani ho potrestat. Chyba byla systémová a jednoznačné byla způsobena chutí současné společnosti žít na dluh, protože současnou finanční, respektive dnes již spíše hospodářskou krizi, můžeme rovněž pojmenovat jako krizi dluhovou či úvěrovou. Špatně nastavení systému umožnilo mnoha nezodpovědným jedincům vypůjčit si obrovské množství peněz, které následně neměli jak splácat. A právě zde nalézáme paralelu v chování dnešních levicových vlád, krajských či městských zastupitelstev. Bohužel dnešní společnost stále slyší na předvolební proklamace typu zlatá vejce na počkání zdarma a pro všechny. Je dobré si uvědomit, že hospodaření státu či města se co do podstaty zase tolik neliší od hospodaření obyčejné rodiny, takže další otázka musí znít:
Kde na to vezmeme finanční prostředky?
Tato odpověď bohužel z úst politiků levicového politického spektra většinou nezaznívá a při samotném vládnutí nadvýdaje kryjí jednoduše státními dluhopisy. Když zůstaneme u trochu nadsazeného příměru „hospodaření obyčejné rodiny“, tak i malé dítě je schopné pochopit, že utrácet můžu tolik, kolik vydělám, a že dluhy se snáze splácí, když se mně zrovna dobře daří a více vydělávám. Bohužel levicové vlády sbírají volební preference rozhazováním finančních prostředků a na přirozené snižování dluhu v době hospodářského růstu už jim jaksi nezbyl prostor. Nejen proto dnes státní dluh dosahuje astronomických hodnot 1,14 bil. Kč. Kdyby tomu tak nebylo, prostor pro investiční pobídky a povzbuzení ekonomiky by dnes byl větší a náraz krize nemusel být razantní a to samozřejmě platí právě pro sociálně slabší a nezaměstnané, kteří hospodářskou recesi pociťují nejsilněji. Připomeňme, že aktuálně nezaměstnanost dosahuje 8 % a bude dále růst, HDP v České republice může klesnout v roce 2009 o 4,2 % (zdroj: OECD) a plánovaný rozpočet počítá na příští rok s deficitem okolo 170 mld. Kč.
Projekty v Roztokách
I když to tak při běžném životě nevypadá, finanční krize se dotýká silně i měst jako jsou Roztoky s ročním rozpočtem několika desítek milionů korun. Právě příjmy měst jsou úzce spjaty s výběrem daní a čím méně podnikatelů bude tvořit zisk, tím méně do městské kasy budou přispívat. Musíme počítat s tím, že nelehkovážnými megaprojekty se město může zadlužit na několik desítek let. Za všechny zmiňme projekt nové roztocké školy za 200 až 300 milionů korun Splácet úroky pak budou další generace. Ale nejen to, schopnost splácat se může změnit z roku na rok a bito by pak na tom bylo celé město. Podobně obyvatelé Islandu nebo Lotyšska by si nikdy nepomysleli, že jejich zadlužení a expanze velkých bank může způsobit téměř krach celého státu. Otázka však nezní, jestli novou školu ano nebo ne. Otázka zní, jakou školu potřebujeme, kde na ni vezmeme nebo jsou-li finanční prostředky z Evropské unie jisté. Všichni bychom si samozřejmě přáli školu co nejmodernější a nejhezčí, bohužel není vše možné. Spousta z nás by možná měla v Roztokách ráda metro s přímou linkou na Václavské náměstí.
Rozhodnou říjnové volby
Důležitým aspektem bude výsledek říjnových parlamentních voleb. Právě tehdy se bude rozhodovat o dalším směřování českého hospodaření. I přes výrazný růst preferencí ODS v poslední době, není stále výsledek takový, aby konkuroval levicovému a ultralevicovému sektoru ČSSD a KSČM. Jednou z variant na stole je bohužel listopadový návrat komunistů k moci po 20 letech ve spojení s pánem Paroubkem a Rathem.
Oblastní rada ODS Praha západ
USNESENÍ
ze dne 12.ledna 2011
OR ODS Praha západ navrhuje a doporučuje Výkonné radě potvrzení Dana Jiránka jako kandidáta i pro doplňující volby do Senátu v roce 2011 a to s ohledem na proběhlé primárky v roce 2008.