rubrika: Články a projevy

PROČ REFERENDUM K LISABONSKÉ SMLOUVĚ

Lisabonská smlouva, jak je patrné již z jejího úředního názvu, mění Maastrichtskou smlouvu o Evropské unii a Římskou smlouvu o založení Evropského společenství, a to velmi podstatným způsobem. Mění i podmínky našeho vstupu do Evropské unie, schválené v referendu. Ve výsledku tak má vzniknout formálně stejná, ale fakticky zcela jiná Evropská unie než ta, do které Česká republika v roce 2003 vstoupila.

Co to bude fakticky znamenat pro Českou republiku a její občany, lze stručně ilustrovat pomocí rozboru Parlamentního institutu (Lisabonská smlouva, Co nového by měla přinést? 2008) „Nový systém hlasování kvalifikovanou většinou definovaný v Lisabonské smlouvě znamená oslabení vlivu České republiky v Radě, a to jak absolutně, tak i ve vztahu k velkým členským státům“ „Výrazné omezení práva veta a rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na větší počet oblastí. Lisabonská smlouva rozšiřuje možnosti použití tohoto způsobu rozhodování celkem o 68 oblastí, z toho u 19 oblastí se jedná o nahrazení stávajícího jednomyslného rozhodování a 49 oblastí je zcela nových. V historii Unie představuje toto rozšíření dosud největší posun. Z „citlivých“ oblastí jde například o vízovou, azylovou a přistěhovaleckou politiku, energetiku, dopravu a mnoho dalších“.

Tento posun fakticky likviduje možnost nekonat dle výsledků hlasování, tímto způsobem ruší v těchto oblastech suverenitu naší země a činí z ní závislé území pod správou vyšší moci.

V tomto stále se zvyšujícím počtu oblastí nebude již totiž platit způsob legitimizace moci obvyklý v zastupitelské demokracii – tj. řetěz: všichni občané ® voliči ® zákonodárci ® vláda.

Zákonodárci již nebudou tvůrci zákonů, ale jen jejich automatickými schvalovači a vláda se nebude řídit zákony tohoto státu a vůlí jeho občanů, ale bude jejich vůli tlumočit s vahou 2,2% v Bruselu a informovat občany o tom, jak to „dopadlo“.

Tento způsob vlády bude samozřejmě pro občany nevýhodný, protože na něj budou mít nepatrný vliv.

Paradoxně výhodný bude pro ten typ politiků, co svojí roli pojímají výhradně jako obchodní záležitost, bez jakýchkoliv emocí a závazků ke komukoliv – státu, občanům, voličům… prostě obchod, který se posuzuje výhradně podle nákladů a výnosů.

Takovým politikům působí „vůle lidu“ evidentně problém – musí totiž neustále řešit „konflikt zájmů“ svých a toho zpropadeného „lidu“. Pokud totiž politik pojímá politiku ne jako službu lidu či státu, ale jak zdroj moci a příjmů, představuje pro něj lid a voliči problém – je totiž tlačen k tomu, aby kromě svých zájmů prosazoval i ty jejich, protože by jinak nebyl zvolen. A právě tohoto problému je LS zbaví – bude se rozhodovat prostě podle direktivy 458/4/B par. 2/n schválené dne…..

Nezanedbatelné není ani hledisko ekonomické. V současné době se velké státy EU předhánějí v návrzích na státní řízení ekonomiky, její plánování a regulace. Vypadá to, že kancléřka Merkelová již zapomněla, jak fungovala řízená ekonomika bývalé NDR. Nám, kteří to nezapomněli, hrozí, že si to budeme muset v případě přijetí LS opět povinně zopakovat. Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčen, že smlouvu, která znamená tak výraznou změnu, jak v systému legitimizace moci v ČR, tak i v chodu EU, nemohou přijmout politické strany, ale jen a jen občané v referendu. Vyjadřovali se totiž ke vstupu do jiné EU, než jaká bude existovat po přijetí Lisabonské smlouvy, a jen a pouze oni mají právo tuto změnu schválit nebo odmítnout.