rubrika: Články a projevy

Přehled variant křížení silnice II/115 s dráhou

Křížení hlavního průtahu městem silnice II/115 s tratí se v poslední době stalo opět aktuálním tématem řady diskuzí, úvah a stanovisek. Pro lepší přehlednost o tématu předkládáme čtyři varianty, které podrobně popisuje všechny možnosti, které až dosud byly na nejrůznějších úrovních zvažovány a projekčně zakreslovány. Důležité je také zdůraznit, že všechny uvažované varianty především hledají technické řešení něčeho, co je v územním plánu zaneseno již od roku 1996. Rada města tak při hledání vhodného řešení usiluje především o nejoptimálnější realizaci usnesení zastupitelstva z roku 1996.

Varianta A Název: Mostotunel Kým je navrhována: SŽDC, Ing. Koubek, Ing. Jaroš Soulad s Územním plánem z roku 1996: Ano Nároky na soukromé pozemky: Ano Popis: Vlak v úseku Komenská – Sadová jede v umělém betonovém tunelu, auta se pohybují na vrcholku tunelu zhruba 8 metrů nad současnou tratí, kde je vozovka. Najíždí se ostrým stoupáním v prostoru vodárny, sjezd v prostoru nehtového studia, sjezd do Komenského ulice a dále normální trasou. Výhody: Odhlučnění železnice v úseku Komenského – Sadová a ochrana domu před vibracemi z provozu trati. Nároky na zábor soukromého vlastnictví relativně malé (zánik domu u nehtového studia). Vzniká prostor pro parkoviště na konci Mostotunelu (zhruba před nad posledními dvěma až třemi domy v Sadové ulici). Nevýhody: Auta jezdí otevřenou silnicí v úrovni domů v Komenského ulici a 6 až 8 metrů nad domy v ulici Sadová. Při nájezdu na Mostotunel v těsné blízkosti konce Sadové nutno řadit a tím zvyšovat exhalace. Obyvatelé jsou obtěžováni hlukem a zplodinami. Obtížná otáčka do Komenského ulice.

Varianta B Název: Kaskády Kým je navrhována: SUDOP, SŽDC Soulad s Územním plánem z roku 1996: Ano. Nároky na soukromé pozemky: Ano. Popis: Otevřená nezakrytá silnice vedená v prostoru Komenského – Sadová v hlubokém zářezu a v souběhu s tratí. Nejprve nad její úrovní postupně vozovka klesá k podjezdu v prostoru u vodárny a do stávající trasy. Výhody: Nejlevnější varianta. Nevýhody: Obyvatelé přilehlých domů nejsou dostatečně chráněni před hlukem od projíždějících automobilů.

Varianta C Název: Tubus Kým je navrhována: Územně plánovací komise, Rada města, CITYPLAN Soulad s Územním plánem z roku 1996: Ano Nároky na soukromé pozemky: Ano Popis: Shora půltunelem zakrytá komunikace vedená v prostoru Sadová – Komenského v úrovni a postupně pod úrovní trati. Podjezd na stávající komunikaci v prostoru u Vodárny. Výhody: Přilehlé domy jsou nejvíce chráněny před hlukem z projíždějících aut. Vysoká opěrná stěna zpevní stráň v ulici Komenského. Po dokončení varianty bude možné rozšířit některé pozemky z Komenského ulice směrem k trati. Tyto pozemky navíc budou mít rovinatou nivelitu. Je vyřešeno napojení Komenského ulice. Budou vytvořeny předpoklady k budoucímu tunelovému obchvatu města. Nevýhody: Nejnákladnější varianta. Při jejím budování jsou větší nároky na dočasné využití soukromých pozemků a jeden dům u nádraží bude muset zcela ustoupit.

Varianta D Název: Viadukt Kým je navrhována: Ing. Kala (SKŽPMČ) Soulad s územním plánem z roku 1996: Ano Nároky na soukromé pozemky: Ne Popis: Křížení ve stávajícím místě. Aby se získal prostor na 7 metrů vysoký normovaný podjezd najíždí trať za Mokropeským nádražím na Viadukt, po kterém se pohybuje po celou dobu průjezdu městem, v prostoru křížení je pak jeho výše již zhruba 3 metry nad současným terénem. Silnice je o zbývající 4 metry zahloubena, a to již od zatáčky na Radotínské. Z Viaduktu plynule sjíždí vlak až za městem. Výhody: Odpadá nutnost dočasných i úplných záborů pozemků. Nevýhody: Nelze dopravně obsloužit domy na konci Radotínské ulice a na začátku ulice Vrážské. Komenského ulici je nutné zaslepit. Těleso dráhy již nebude možné obklopit protihlukovou stěnou a slyšitelnost projíždějícího vlaku se v celém městě zvýší. V úseku Sadová – Komenského se vlak pohybuje nad úrovní prvních pater domů, v ulici Zdeňka Lhoty je to pak místy i na úrovni druhých pater. Nelze uvažovat o tunelovém obchvatu Černošic.

Varianta E Název: Ponorná Kým je navrhována: SKŽPMPČ Soulad s územním plánem z roku 1996: Ano Nároky na soukromé pozemky: Ne Popis: Křížení ve stávajícím místě. Trať se nezvyšuje. Zahloubení silnice 7 metrů, a to v úseku od zatáčky Radotínská až k hotelu Slánka. Výhody: Odpadá nutnost dočasných i úplných záborů pozemků. Nevýhody: Nelze dopravně obsloužit domy na konci Radotínské ulice a na začátku ulice Vrážské. Komenského ulici je nutné zaslepit. Dno podjezdu se dostává pod úroveň Berounky i Švarcavy a je nutné instalovat stálá čerpadla. I při malém zvýšení hladiny řeky neprůjezdné. Nelze uvažovat o tunelovém obchvatu Černošic.

Z popisu předchozích variant je zřejmé, že každé řešení má nějaké výhody a nějaké nevýhody, a že tedy vždy bude někdo, kdo bude z toho či onoho důvodu protestovat. Ti zastupitelé, kteří dávají přednost laciné popularitě u nějaké aktuálně dotčené skupiny před odpovědností k celku, si pak snadno mohou spočítat, že vlastně nejpohodlnější je problém s křížením vůbec neřešit. Dnes si žádného nepřítele nedělají, a až tady za pár let budou auta stát až na Vráž, tak si na ně už nikdo nevzpomene. Rádoby použitelných argumentů na podporu varianty nicneřešení se vždy dá najít přehršle. Například vysokorychlostní trať vedená někde úplně jinudy zprovozněná v roce 2080 nebo osobní vznášedla v roce 2091 (ten pokrok jde tak rychle). Případně, a to je zajímavé, „obchvat města“ a „Černošice jako dojezdová obec“. Jen u tohoto posledního argumentu stojí za to blíže se zastavit. V současné době projíždí městem zhruba 10 000 aut denně. Do roku 2010 se předpokládá nárůst až na 13 000 aut. Z dopravní studie, kterou si město v rámci dopravního generelu nechalo zpracovat, vyplývá, že obchvat přes Ořech a do Řevnic by zátěž v našem městě v roce 2010 snížil o 3000 tisíce aut denně. I v případě, že by tedy došlo k jeho vybudování, zůstala by patrně v Černošicích současná dopravní zátěž. Tento obchvat tedy nepředstavuje žádné řešení. Smysluplný obchvat může být jen v těsné blízkosti města. A to vždy a v každém případě znamená někde překonat řeku i trať. V posledním návrhu Územního plánu Středočeského kraje byla spojnice mezi Strakonickou a silnicí II/115 navrhována v prostoru, kde je za radotínským přejezdem vedení vysokého napětí až do blízkosti osady na Vírku. Tedy před Černošicemi. Pak ovšem lze o obchvatu uvažovat jen v podobě tunelu pod Staňkovou i pod Vráží, a tam je také nutné dostat se přes trať. Tolik k pojmu „obchvat“. Pojem „Černošice jako dojezdová obec“ se možná ještě některým pamětníkům vybaví z dob, kdy se v našem městě vedly debaty o mostě přes Berounku hned za ostrovem poblíž Topolské ulice. To, že by tento most byl někdy využíván jen pro místní dopravu, byl nesmysl už tenkrát všem zřejmý. A na současné dopravní studii to lze dokázat. Bylo a je jasné, že tento most by byl především využíván tranzitní dopravou, protože auta jedou vždy tam, kde je to nejkratší. MNOHO Podařilo by se tak jen vytvořit jiný průtah městem, který by byl veden po místních komunikací (!!). A to buÄŹ ulicí Slunečná, Janského, Masopustní náměstí, Topolská a hurá na most a nebo Dobřichovickou, Mokropeskou, Školní (pěkně kolem školy) Janského, Topolskou a šup na most. Vedle toho, že by k realizaci této úchvatné myšlenky (udajně pochází z jedné černošické hlavy) bylo nutné provést rozsáhlý zábor soukromých pozemků, by se navíc celková délka tranzitního průjezdu městem nezkrátila ani o metr a ještě navíc by se realizovala na našich komunikacích. Navíc by nejkratší cesta do rozvíjejících se Vonoklas vedla přes Vráž, zatímco na Kalu a Roblín by se jezdilo jako dosud. I z těchto důvodů proto současné vedení města požádalo o vypuštění této hypotetické rezervy na most z pražského územního plánu, protože by zcela jistě k dopravnímu zklidnění města nevedl (naopak by dopravní zátěž zvýšil). Až tedy uslyšíte někoho operovat s pojmem „Černošice jako dojezdová obec“, hned se ho zeptejte, jak si to představuje. Neseriozního populistu poznáte snadno podle toho, že vám neodpoví (tedy alespoň ne těm, kteří bydlí v některé z těch dotčených komunikací). My ostatní se o nějaké řešení však pokoušet musíme, a proto si město ve spolupráci se Středočeským krajem zadalo u firmy Cityplan zpracování návrhu na obchvat města. První návrhy, které mají zmapovat možnost tunelového obchvatu města, očekáváme v nejbližších dnech. Po jejich obdržení s nimi bude seznámena prostřednictvím internetu i IL širší veřejnost.