rubrika: Články a projevy

REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY

Zákonem o rozpočtovém určení daní vláda strká hlavu do oprátkyStojí za zaznamenání, že vládní koalice se mediálně prosazuje nejčastěji prostřednictvím sporů. Ba i konfliktů. Pozitivních případů se nedostává. Demoliční stav reformy veřejných financí zatím zastiňuje jinou reformu – veřejné správy, se kterou to ale také nevypadá dobře. Ministerstvem financí předložený návrh novely zákona o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům byl na základě hlasování ve vládě přepracován do podoby, která vytváří předpoklady pro to, aby se vláda při jeho cestě Parlamentem dočkala další těžké porážky. Tu navíc nezpůsobí obvyklé „problémy při spárovávání“, ale konflikt ČSSD nejen s opozicí, ale is vlastními koaličními partnery. Mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič uvádí, že o nové verzi návrhu zákona by měla vláda rozhodnout do konce května. Po té půjde norma do Parlamentu. Místo původně předpokládaných 54 miliard by do působnosti krajů mělo přejít jen necelých 40 miliard korun. Místo více než sedmnáctiprocen­tního podílu na takzvaných sdílených daních, o jejichž výnos se dělí samospráva se státem, by to mělo být deset procent. Jednota. Starosta Teplic, senátor Jaroslav Kubera (ODS) tvrdí, že s dosavadními výsledky reformy veřejné správy jsou zásadně nespokojeni všichni činitelé vesnic, měst a krajů, nezávisle na stranické příslušnosti. Tak to asi bude. Na venkově se na stranickou legitimaci tolik nehledí. Je přitom pravděpodobné, že se na ni nebude hledět ani v Parlamentu. Poslanci a senátoři sice dělají takzvanou vysokou politiku, ale nominačně tkví v regionech. Tam budou příští rok volby. A k oneckonců maximálně tři roky, zbývající do příštích voleb sněmovních, také utečou jako voda. Je paradoxní, že sociální demokracie nejvíc ze všech stran spojila svou politiku s reformou veřejné správy, a přitom se při komunálních volbách dočkala jen zklamání. Vůdčí vládní strana dnes nemá jediného krajského hejtmana, zatímco ODS, odpůrce reformy, jich má ze čtrnácti devět. Pět křesel drží KDU-ČSL. Ambice ČSSD byly částečně naplněny funkcemi zástupců hejtmanů a radních. Tato masa politiků dnes stojí pro ti vládnímu návrhu novely zákona, který původně měl dát administrativnímu základu reformy veřejné správy – zřízení krajů a pověřených obcí a zrušení okresů – ekonomický obsah. Tedy dostatečné vlastní finanční zdroje územní samosprávě na plnění nových povinností a kompetencí. „Asociace krajů je jednotná v názoru, že to, co vláda nyní chystá, je špatné,“ tvrdí středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) a dodává, že vláda neplní svůj slib. „Původně navržený objem prostředků převedených do působnosti krajů jsme brali jako maximálně možný kompromis. Vláda si naši vstřícnost asi špatně vyložila.“ Věcné důvody. Existují spekulace, že neochota vlády předat finanční zdroje do regionů je vedena snahou zachovat vliv centra na komunální politiku v době, kdy v ní ČSSD nemá dostatečný vliv. Je to zajímavá konstrukce, pro niž by mohlo hovořit to, že činnost krajů a také činnost přesunutá ze zrušených okresních úřadů na obce je dodnes financována pro střednictvím dotací ze státního rozpočtu. Nabízí se ale i prozaičtější vysvětlení, že se ministři mezi sebou prostě nedohodli, pro tože miliardových částek z vlastního rozpočtu se každý nerad zbavuje. U ministryně školství Petry Buzkové, která vahou svého stranické pozice prosadila přes nesouhlas premiéra zachování prostředků na střední školy v rozpočtu resortu, je to zřejmé. To ale nic nemění na tom, že reforma veřejné správy, pokud vůbec byla ro zumná, o čemž nemalá část lidí pochybuje, dospěla do své třetí fáze nepřipravena. Obcím vadí, že jejich příjmy se připravovaná novela zákona o rozpočtovém určení výnosu daní nezabývá vůbec. V čele odporu stojí takzvané malé okresy neboli pověřené obce třetího stupně. Vzniklo jich více než dvě stě, zatímco bývalých okresních úřadů bylo jen něco přes osmdesát. Nesolidní partner. Petr Bendl, bývalý starosta Kladna, tvrdí, že už nyní rozdíl mezi náklady na činnosti převedené ze státu na obce a poskytnutými zdroji přesahuje půl miliardy korun. Starostka Černošic, jedné ze dvou pověřených obcí na území okresu Praha-západ, Helena Langšádlová (KDU-ČSL) připomíná, že zatímco na okresním úřadu byly náklady na jednoho pracovníka přes 400 tisíc ko run, pověřené obce dostaly na lidi převedené z okresu jen po 334 tisících korunách. „A to nikoli na pracovníky, kteří převzali agendy živnostenských úřadů a odborů živo tního prostředí a na zaměstnance vykonávající nezbytné obslužné funkce. Existuje řada činností, které byly přeneseny na obce bez náležité refundace finančních prostředků. To pak znamená, že jsou hrazeny například na úkor nutných investičních akcí. Reforma veřejné správy byla nedostatečně připravena a stát se chová jako nesolidní partner. Neplatí v dostatečné míře to, co si od obcí objednal,“ konstatuje starostka, jejíž obec iniciovala takzvaný Černošický apel. Obce z černošického „malého okresu“ v něm vyzývají kompetentní místa, aby byly při projednávání reformy veřejné správy a veřejných financí prosazovány takové změny, které povedou ke zvýšení podílu obcí a municipalit na sdílených daních a ke zvýšení možností ovlivnit své výnosy z daní výlučných. To se načekají. Vláda má představu, že podíl obcí na sdílených daních se měnit nemá. Ještě ne. Na straně obcí je ale výrok Ústavního soudu reagující na stížnost skupiny senátorů. Soud stížnosti, napadající direktivní převádění zaměstnanců okresních úřadů (a jejich náplně práce) na územní samosprávné celky, letos v únoru nevyhověl. Vládní představitelé mají tendenci to prezentovat jako potvrzení správnosti nynějšího stavu. To je ale velmi volná interpretace. Ústavní soud v judikátu opatrně konstatuje, že „stro há zákonná ustanovení o příspěvcích (příspěvcích státu na výkon státní správy prostřednictvím obcí a krajů – poznámka redakce) lze ještě vykládat ústavně a mezinárodněprávně konformním způsobem“. Hodlá se pro to zdržet „předčasného zásahu“. „Jednal by ale, když by shledal, že výše příspěvku nebo okolnosti jeho poskyto vání zjevně neodpovídají úkolům založeným územnímu samosprávnému celku. Nedostatečné financování výkonu státní moci v přenesené působnosti totiž ohrožuje samostatnou existenci funkční územní samosprávy,“ píše se v nálezu. Bubny. R eformu veřejné správy jako nové politické bitevní pole začíná cílevědomě aranžovat ODS. Nelze se jí divit – připravuje se na převzetí výkonné moci. Minulý týden strana na to to téma uspořádala setkání svých starostů, primátorů a hejtmanů. Předseda strany Mirek Topolánek při něm prohlásil, že je třeba vyvinout na vládu v reformě veřejné správy „obro vský tlak“. Dramaticky dodal, že je „poslední šance něco dokázat“. Třetí etapa reformy, zdůraznil Topolánek, má ve znamení reálné redukce centrální státní moci. „Po tom bude následovat čtvrtá a pátá etapa podle našeho střihu,“ dodal. Jaký to bude střih, zatím šéf ODS neuvedl. Bude zajímavé, jak se ODS coby vládní strana k reformě veřejné správy postaví. Mezi jejími představiteli nezní jen otázka jak pokračovat, ale také zda všech no nezarazit. Nyní si však občanští demokraté počínají takticky, když kvůli reformě veřejné správy píchají vládu do žeber. „Jestli je něco nesystémového, tak je to tato novela,“ sdělil týdeníku EURO o chystané novele zákona o rozpočtovém určení výnosu daní vysoký úředník ministerstva financí, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. „Kdyby to šlo, bylo by lepší s tím do Parlamentu nechodit. Vypadá to na nakládačku a lituji ministra, že to bude muset obhajovat.“