rubrika: Články a projevy

Na moštu u pana Maršíka, ředitele odboru reformy územní veřejné správy na Ministerstvu vnitra

Pane Maršíku, Váš odbor se významně podílel na praktickém dotváření konečné podoby reformy územní veřejné správy. V současné době se předkládá parlamentu ke schválení její konečná podoba, která ve vztahu k našemu městu předpokládá, že Černošice převezmou roli města pověřeného rozšířeným výkonem veřejné správy. Můžete nám říci, co vše tomu předcházelo? Poté, co se upustilo od původní představy reformy, která by předpokládala umělou konstrukci pro definování tzv. pověřených měst, se začalo s hledáním jiného řešení, které by více zohledňovalo přirozené dopravní i společenské historicky vytvořené vazby. Logickým důsledkem toho pak bylo, že počet uvažovaných pověřených měst se zvýšil, zatímco území, které by měla mít na starosti se zmenšilo. V konkrétním případě Prahy – západ se toto území prakticky kryje s územím okresu Praha-západ. S ohledem na specifický tvar okresu Praha-západ bylo fakticky nemožné najít město, které by splňovalo podmínku přirozené spádovosti. Z řady setkání starostů tohoto okresu nakonec vzešel jednoznačný požadavek, že veškerý výkon státní správy musí zůstat v Praze, nejlépe tam, kde je právě teÄŹ, tedy v Podskalské ulici, s tím, že konkrétní správou tohoto úřadu bude pověřeno jedno z měst, které v současné době již vykonává takzvaný druhý stupeň této správy. Jílové, Mníšek, Hostivice ani Roztoky o to nestály, a tak volba nakonec padla na Černošice, které jsou v jakémsi pomyslném středu území okresu a také jako jediné od počátku projevovaly jistý zájem.

Je tento model oddělení místa od výkonu v rámci reformy obvyklý? Obvyklý není, krom Černošic se uplatňuje již jen ve třech případech (Praha – východ, Brno – venkov a Plzeň). Určitou nevýhodou tohoto řešení totiž je, že v jeho důsledku dochází i k jistému oddělení části výhod plynoucích z toho, že příslušný úřad je umístěn přímo v konkrétním městě. Také kontrola chodu takového úřadu se tím dost komplikuje. Ministerstvo vnitra se však tímto řešením snažilo vyjít vstříc požadavkům většiny starostů z okresu Praha-západ a zejména jeho občanům.

Už se ví, jak budou Černošice tento výkon státní správy financovat? V současné době se předpokládá, že pověřená obec třetího stupně by v případě, že nedojde k žádným dodatečným úpravám územního rozsahu, přebírala od současného okresního úřadu zhruba 50–60% ze současných 220 zaměstnanců, zbývající by se přesunuli buÄŹ pod Krajský úřad a nebo pod příslušné ministerstvo. Pro první rok se předpokládá 100% rozdělení současných nákladů na státní správu prováděnou prostřednictvím současných okresních úřadů, takže v prvním roce by měly být všechny náklady plně pokryty. Předpokládá se proto, že obce III. stupně by na jednoho převzatého zaměstnance dostaly 320 až 340 tisíc Kč s tím, že pokud by došlo k odchodu některých zaměstnanců, původně vypočítaná částka by zatím zůstala beze změny.To je ovšem návrh jen pro ten první rok, jak to bude v letech následujících lze těžko předvídat, vše záleží na postoji parlamentu, který schvaluje státní rozpočet i v jeho členění. Pokud by se ukázalo, že přidělené prostředky budou nedostatečné, bude se muset hledat nějaké řešení. Variantu, že část nákladů by v budoucnu bylo nutné hradit z běžného rozpočtu obce, pokládám za málo pravděpodobnou, ale nic není zcela vyloučeno. Důležité pro budoucí diskuse na toto téma bude, do jaké míry se v účetnictví obcí třetího stupně podaří důsledně oddělit náklady na výkon státní správy od nákladů na normální provoz obce.

A co příspěvek na rekonstrukci úřadu? S tím se popravdě řečeno počítá jen tam, kde k této rekonstrukci bude skutečně docházet.U po­věřených obcí, které budou přebírat již jednou zrekonstruované budovy okresních úřadů se předkládá, že příspěvek bude o tyto částky krácen. To by se patrně týkalo také právě i Černošic.

A jaká agenda se dostane pod správu pověřené obce? V současném návrhu je občanská agenda (tj. kompletní živnostenské úřady,OP, pasy, technické průkazy), životní prostředí (vodohospodáři, určité odpady), sociální agenda (dávky sociální podpory, péče o dítě, atd), část odboru regionálního rozvoje.

Je tato agenda nějak dělitelná? Dá se například vykonávat na více místech našeho okresu? Ve většině případů si to příliš nedovedu představit. To rozdělení by asi bylo dosti umělé a nákladnější. Samotný výkon státní správy by to však spíše komplikovalo než zjednodušovalo. Snad jedině v případě vodohospodářů by to do jisté míry mohlo být smysluplné.

A co odvolání proti rozhodnutím učiněným na této úrovni? Odvolání proti rozhodnutí orgánů třetího stupně státní správy budou rozhodovat krajské úřady.

Dá se současný návrh územně správního uspořádání považovat za definitivní? Co třeba nynější aktivita Hostivic a Roztok ? Návrh definitivní není, neboť v rámci diskuse v parlamentu nepochybně dojde k zapracování řady pozměňovacích návrhů. A pokud se týká současného postoje Hostivic, ten je trochu překvapující. Pan starosta Chalupa (KDU- ČSL) projevil jménem své obce zájem o připojení ke Kladnu. Komplikace, kterou přijetí tohoto požadavku představuje, spočívá v tom, že by tím došlo k přerušení souvislého území okresu Praha – západ a ze současného území okresu Praha- západ by se tak stal nefunkční celek. Město Roztoky a jeho nejbližší okolí o připojení ke Kladnu však nestojí a navrhují, že v tom případě budou výkon státní správy vykonávat pro přilehlé obce také v Praze. Tím by na území současného okresu Praha – západ vznikla poněkud kuriozně dvě pověřená města a kromě toho, že okres Praha – západ by tím de facto zanikl i ve svých dnešních hranicích. Je přirozené, že by bylo také potřeba nějakým jiným způsobem přistoupit k delimitaci pracovníků a i k rozdělení finančních prostředků, které zde budou pro výkon státní správy k dispozici. Možnost, že by v rámci projednávání takto odůvodněného požadavku v parlamentu došlo k jejich speciálnímu navýšení, je ale málo pravděpodobná.

Pane řediteli děkuji za rozhovor a za Váš znamenitý domácí mošt, jehož popíjení mi u našeho rozhoru připadalo po pravdě řečeno tak trochu symbolické.Váš mošt má velmi příjemnou chuť a dobře se pije, ale když se s ním ještě něco neudělá tak se nejspíš zkazí a jeho další konzumace bude asi dosti obtížná.