rubrika: Články a projevy

ČERNOŠICE - INVESTICE (je to rým?)

V jednom z minulých čísel „Informačních listů“ jsem si v článku pana Truschky přečetl názor, že město Černošice, v souvislosti s tím na první pokus odmitnutým supermarketem, patrně nestojí o investice. Dobře vím, že k veřejnému vystoupení s takto jednoznačně formulovaným názorem je zapotřebí nemalé odvahy a nepochybuji o tom, že pan Truschka si za to, užije své. Vztah Černošic k investicím je však poměrně vážné a daleko rozsáhlejší téma a bylo by škoda, kdyby se diskuze rozvířená tímto prohlášením zúžila jen na tuto jednu jedinou causu „supermarket“. O tom, že snaha realizovat v Černošicích nějakou investici je cosi, o co se má pokoušet raději jen velmi houževnatý a trpělivý subjekt, se totiž mluví již dlouho široko daleko kolem nás. Názorně si můžeme tuto často zmiňovanou jakoby antiinvestiční atmosféru našeho města předvést na několika případech z poslední doby: Chceš investovat do výstavby jakéhosi stavebního dvora? Hřiště by tam bylo lepší..Chceš investovat do stavby tenisového hřiště, tam kde to územní plán předpokládá? Pole by tam bylo lepší.Chceš pěstovat pštrosy na nějakém poli? Tenisové hřiště by tu (možná) bylo lepší. Investoval jsi do bagru , hrabeš písek a prohlubuješ řeku? No dobře, ale kalíš vodu a rachtáš u toho. Investoval jsi do stavby ekologicky nezávadného domu, ale je z neobvyklého materiálu ? Postav si ho jide. Město chce investovat do domu pro přestárlé a nemohoucí ? A není to zbytečné? Chceš investovat do stavby supermarketu?Ano.Ne Ano Ne. Je to jen pár příkladů, které se mi tak letmo vybavují, ale pro ilustraci problému postačí. Jsem stoprocentně přesvědčen, že každý kdo byl do těchto několika drobných historek nějak zapojen v roli odpůrce, měl celou řadu naprosto jasných logických a nepochybně dobře vysvětlitelných důvodů proč se stavěl proti té které investiční aktivitě. Stejně tak jako ti, kteří hlasovali proti supermarketu. Nic to však nemění na samotném faktu, že celková nálada proti téměř jakékoliv investiční aktivitě je tady u nás tak nějak o poznání nevlídnější než tomu zpravidla bývá v našem okolí. Nechci se pouštět do nějakého hlubšího rozboru tohoto faktu a to proto, že bych pro něj dokázal stejně dobře nalézt nějaké vysvětlení pozitivní jako vysvětlení spíše negativní a obě by možná mohli vypadat stejně pravděpodobně podle toho komu bych se chtěl více vlichotit. Nemyslím si ale, že vztah našeho města k investicím je pořeba vysvětlovat, spíše je třeba ho trochu vylepšit, protože rovnou říci změnit by možná mohlo být poněkud nepopulární. Investice, které v Černošicích v zásadě přicházejí do úvahy jsou trojího druhu.Jsou to soukromé investice do nemovitostí pro osobní potřebu investora. Za druhé to jsou soukromé investice do projektů které mají investorům přinášet nějaký zisk včetně investic developerského charakteru, a konečně za třetí to jsou investice města konané pro nějaký veřejný prospěch. Zájmy investorů se kromě toho mohu v některých případech ještě různě proplétat a slučovat Doba kdy snaha investovat v Černošicích do stavby rodinného domku byla provázena nekonečnou změtí netušených nástrah a komplikací téměř od všech zůčastněných je dnes už spíše minulostí, ale snadné to pro stavebníky není ani teÄŹ. Územní plán již existuje, stavební zákon vymezuje potřebná pravidla a postoj přislušných vyjadřovacích orgánů se posunul do pozice neutrální.To je celkově jistě vývoj pozitivní. Schválený územní plán, ale celkem jasně říká, že tu město Černošice rodinné domky chce a to v množství nikoliv nepatrném. Stavebníci by tedy, pokud se jeví žádoucí podchytit jejich vztah k městu, měli mít možnost pocítit, že jsou zde vítanými investory.Že jsou sice na jedné straně původci určité změny tohoto životního prostoru, že je to však změna, kterou si toto město přálo a svou vůli vyjádřilo v územním plánu.Možností jak tento proces individální výstavby nějak řídit má sice město spíše méně ,ale vedle jasných možností represe to zcela nepochybně je i jakási vstřícná a aktivní spolupráce Snad by šlo například pomocí jakési promyšlené stavební osvěty vštípit stavebníkům vědomí, že se zde stávají spolutvůrci vcelku znametitého urbanistického komplexu. Možná by se tak dalo předejít řadě zbytečných konfliktů a nepochybně by to žádoucím způsobem přispělo k formování procesu srůstání nových stavebníků s městem jako takovým. Problematika soukromých investic v Černošicích za účelem zisku je už docela o něčem jiném.Snaha o jejich realizaci v katastrálním území Černošic vždy naráží na fatalní absenci zřetelné koncecepce, která by Černošicím umožňovala ve vztahu k těmto investorům příjmat dopředu odhadnutelná stanoviska. Dodnes není tak docela jasné jsou-li Černošice místem kde se má hlavně odpočívat a rekreovat a nebo zda-li se zde může uvažovat také investicich do nějakých jiných aktivit Jen těžko lze proto odhadnout kolik potecionálních investic tak Černošice už nanávratně minulo. Ne snad, že by se město mělo otvírat jakékoliv investici se kterou někdo přijde, ale transpartentní, srozumitelný a dopředu předvídatelný mechanismus případné selekce je minumum co každé město může pro začátek pro zájemce o investice udělat. Odvolávat se v této souvislosti na mantinely dané územním plánem je sice správné, ale územní plán, jak se právě ukázalo , není a ani nemůže být neměné dogma a lze jej kdykoliv různě upravovat A s ohledem na, až nepochopitelně mnoho, žluté plochy (sportoviště) uvnitř katastru města, je více než pravděpodobné, že tento územní plán bude stále pod tlakem na jeho modifikaci a že tento tlak bude v podstatě mít svůj racinální základ, protože je krajně nepravděpodobné, že by všechny tyto pozemnky skutečně mohli být takto využity. Pokud existuje široká vůle rozvíjet Černošice jako lázeňské, rekreační město, kde je jákákoliv jiná činnost nevítaná a odkud všichni za prací dojíždějí, je to docela v pořádku, ale je třeba to všem zájemcům o investování zde jasně a dopředu říkat a aktivně pak podporovat, či dokonce i nějak vyhledávat ty investiční aktivity, které do této koncepce zapadají . Pokud takto formulovaná široká vůle neexistuje a je naopak zájem, aby občané Černošic nacházeli pracovní příležitosti v katastru obce i někde jinde než jen ve státní správě a drobných službách respektive, aby, zde měli své místo i nějaké společnosti, které bude později možné, s ohledem na situaci do níž směřuje náš městský rozpočet , třeba zase žádat o větší pozornost pro naše obtíže s chybějící infrastrukturou, pak je tedy třeba tuto vůli také nějak vyjádřit Nelze se však ubránit jakési myšlence, že kolem jasného, zřetelného a koncepčního stanoviska k případným investičnim záměrům v Černošicích, chodí kompetentní orgány stále jakoby po špičkách a tak trochu spíš čekají co udělají různé pokusy odhodlaných optimistů s náladou veřejnosti. Tato taktika je sice možná vcelku srozumitelná, ale jen stěží je pro město skutečně prospěšná.Pravda je totiž taková, že jiná města a obce se dokonce doslova předhánějí, aby nějakou tu soukromou investici pro sebe získala.To je však prakticky vyloučené bez oné zřetelně formulované koncepce, která by měla navíc i jakýsi širší mandát. Obecně platí, že rozhodování na zkoušku,rozhodnutí průběžně měněné, rozhodování na několik pokusů či pozdější nenápadné distancování se od některých rozhodnutí nemůže dlouhodobě vytvářet prostředí přiznivé pro investory a koneckonců ani pro občany. Investice developerů do zástavby celých územních celků jsou v současné době investice se, kterými se v Černošicích setkáváme asi nejčastěji a na jejichž nedostatek si vůbec stěžovat nemusíme. Tyto investice mají své dnes již poměrně přesně zpracované pravidla a město celkem správně vyžaduje tak jako v případě idividuálních stavebníků jejich striktní dodržování.(par­celní výměra, šířka komunikací, atd ) Specifikum těchto investic jako celku spočívá v tom,že jejich přínos pro město je spíše dlouhodobého charakteru zatímco nároky na město vznikají bezprostředně přičemž žádat od developerů nějakou reciprocitu nad rámec obligátní kanalizace je dnes vzhledem k ukončení stavební uzávěry již prakticky nemožné. Vše co by město mohlo požadovat nad rámec pravidel daných zákonem či vyhláškou je už jen otázkou ochoty projevit, případně oboustraně, dobrou vůle. Nicméně platí i zde, že tam kde je vůle je i cesta A v tomto případě to lze brát téměř doslova. Vztah Černošic k investicím, které jsou organizovány městem k veřejnému prospěchu je opět o něčem jiném.Tento vztah je vždy vyjadřován v konstrukci municipálního rozpočtu a zastupitelé o něm každoročně nově hlasují. Objem prostředků, které mají Černošice k dispozici se sice každý rok mění, ale pro názornost si můžeme představit, že výsledná suma se v zásadě dělí na dvě části. Na část, která se rozdá, vyplatí na mzdách či na režijních nákladech a na část, která se vloží do investic.Vztah města k veřejnoprospěšným investicím financovaných z rozpočtu je pak určen vzájemným vztahem těchto dvou složek. Jak se tedy z tohoto pohledu vyvíjel rozpočet v posledních třech letech V roce prvním si zastupitelstvo naplánovalo investiční vydání z vlastních přijmů zhruba v rozsahu 26 mil a neinvestiční vydání v rozsahu cca jedné třetiny této částky.S ohledem na hospodářskou recesi se nepodařilo splnit plán přijmů, ale rozsah investic byl dik prodeji vlastního nepotřebného majetku (akcie distribučních spol) za cca 12 mil. dodržen. V roce druhém měly Černošice na nové investice ze svých vlastních přijmů určeno cca 15 mil + dotaci v rozsahu 5 mil a objem neinvestičniích nákladů zůstal v absolutních číslech zhruba stejný jako v roce předchozím V roce letošním je to 7 mil z vlastních přijmů + 18 mil z rezervy na plynofikaci postupně vytvořené v minulých deseti letech kdy město ještě mělo k dispozici daně fyzických osob + 10mil dotace Objem neinvestičních vydajů opět zůstal v celkovém objemu téměř stejný jako v předchozích letech. Snaha o zachování nastavené hladiny investičních i neinvestičních výdajů je tedy zřejmá.Co je však výstražné je měnící se struktura z níž se investiční výdaje skládají a to do jakého vzájemného vztahu se dostává podíl investičních a neinvestičních výdajů na celkovém rozpočtu vzhledem ke skutečným reálným příjmům tedy k částce kterou město získá z vlastních daňových a nedaňových příjmů, bez započítání nejisté dotace a prodeje omezeného majetku. Město má totiž jednak v investicích již uloženy nemalé hodnoty a jednak má také stále ještě obrovský vnitřní dluh (tedy nexistenci hodnot které by tu měly být jaksi ve standartu, ale nejsou tu) Hodnota vnitřního dluhu je nejníže odhadována v rozsahu 100 až 150 mil. Hodnotu existujících investic si nedovolím odhadnout, ale myslím, že to bude částka ještě o dost vyšší. Každopádně však jen na investice do údržby těchto již zainvestovaných hodnot, tedy na to, aby se vnitřní dluh dále nezvětšoval, by mělo město vyčlenit cca 3 až 5 mil ročně Tedy částku jen o málo menší než je částka, kterou letošní rozočet z objemu vlastních stabilních přijmů (bez dotací a bez rezerv) přiděluje na investice. Hodnota vnitřního dluhu je tak obrovská, že i při původně uvažovaném pravidelném vydávání 20 až 25 mil by jej Černošice umořovaly nejméně ještě deset let. Vzhledem k drastickému dopadu zakona „O rozpočtovém určení daní“ do našeho rozpočtu se tato doba, pokud se zásadně nezvýší jeho absolutní objem (a to je nepravděpodobné) či nezmění vztah mezi investičními a neinvestičními vydáními našeho rozpočtu ( a to bude těžké) prodloužila tak asi na 20 let ne-li více Pokud by tedy naše město chtělo vzniklou situaci řešit například zvýšením svých přijmů, tak ze všech dřívějších možností mu, v souladu s výše jmenovaným zákonem, zbyla jen jedna jediná. – Pokusit se o razantní zvýšení počtu svých obyvatel. Může tedy například uvažovat o větší hustotě obyvatelstva (bytovky či jiná parcelní výměra). Může provést nábor mezi chataři. Může přemluvit obyvatele Solopysk, že jako Černošice IV by jim bylo lépe než v nepraktické náruči Třebotova. A nebo může nějak podporovat zdejší porodnost.Pár možností tu jak se zdá je, ale o jejich velkém efektu či reálné možnosti je prakticky realizovat si nelze dělat příliš iluze Pokud by naše město chtělo situaci řešít spíše tak, že by plánovalo financovat další investiční aktivity především z nově získávaných dotací tak je třeba si uvědomit, že efekt nově zkoncipovaného zákona " O rozpočtovém určení daní" znamenal reálný a trvalý úbytek 12 milionů z dřívějšího příjmu Černošic.Právě tuto částku by tedy Černošice museli každoročně dostávat od státu, kraje či EU jako dotaci na investice, pokud by naše město chtělo pokračovat v sanaci rozsáhlého vnitřního dluhu alespoň stejným tempem jako doposud. Protože však v přesně stejné situaci jako Černošice je naprostá většina měst a téměř všechny obce na našem okrese je pravděpodobnost takové trvalé dotační štědrosti spíše menší. A ještě po třetí: pokud by naše město chtělo tuto situaci řešit tak, že se nějakým významnějším způsobem zadluží tak mu v tom nejspíš zabrání právě připravovaná novela zákona o obcích. Objem investičních nákladů se tedy dnes v našem městském rozpočtu udržuje v jakési přijatelné výši už jen díky rozprodeji vlastního nepotřebného majetku a rozpouštěním rezerv. Rezervy však vystačí ještě jeden rok (dokončení plynofikace) a možná, že se pak ještě někde podaří nalézt a odprodat nějaký ten nepotřebný majetek. Je však každopádně jisté, že ve chvíli kdy dejde k vyčerpání rezerv a to bude brzo, se zastupitelsto asi už nebude moci vyhnout nutnosti, vyjádřit se nějakým způsobem k tomu, v jakém vzájemném poměru mají být nadále investiční a neinvestiční výdaje v rozpočtu města respektive odpověděvyjádřitt na otázku, která je za tím. Jak moc Černošice stojí o městské investice? Proč bude takové odpovídání vskutku nesnadné je zřejmé. Finanční transfery z několika neinvestičních kapitol město prostě udělat musí i kdyby nechtělo a na peníze z těch zbývajících neinvestičních kapitol už zpravidla vždy čekají nějaké konkrétní subjekty , kdežto rozbitá silnice či chybějící chodnik sice vadí všem, ale na druhou stranu jsme na to ve své většině už tak nějak trochu zvyklí. Předpokládám, že z tohoto rozsáhlého a dosti zevrubného textu vyplynulo, že vztah Černošic k investicím lze vykládat velmi různě. Je to však cosi co je vždy, ve všech třech vyjmenovaných aspektech, dominantně definováno především postojem zvolených zastupitelů. Ti na základě své volební smlouvy přenášejí vůli svých voličů do konkrétních rozhodnutí a zásadním způsobem se tak podílejí na vytváření „vztahu“ města k investicím. A když, se jeden z městských zastupitelů už odhodlal až k veřejnému vyjádření svého pocitu, že Černošice patrně o investice příliš nestojí , tak je to nepochybně důvod k zamyšlení, bez ohledu na to jak se město na druhý pokus vyrovná s touto jednou causou , která ho k takovému prohlášení vyprovokovala.