rubrika: Články a projevy

Privatizace veřejných služeb jako součást úsilí o snížení deficitu veřejných rozpočtů

Vážení přátelé, jak asi víte, stojíme dnes my všichni, ne jen jako členové pravicové strany, ale především jako občané této země, tváří v tvář velkému nebezpečí, které se jmenuje nezvládatelný deficit veřejných rozpočtů. Toto nebezpečí se ze své latentní podoby dnes pomalu ale jistě a nezadržitelně dostává do podoby akutní, všeobecně zřejmé a viditelné. Tedy do podoby, která si od nás již bude žádat ochotu a schopnost přijímat na všech úrovních odvážná a rázná řešení a nebo ochotu a odvahu snášet všechny důsledky své pasivity a neodvahy. Způsob, kterým se až dosud dařilo zakrývat pravý stav veřejných financí, tedy vydáváním nových a nových státních dluhopisů, které bylo provázené deklarovanou snahou o případnou sanaci takto vzniklých pohledávek z výnosů z privatizace má jednak své limity a jednak by pro nás měla být tím, čím je pro býka rudá muleta toreadorova. A to proto, že socialistickou vládou vydávané dluhopisy se zpravidla nepoužívají na finanční krytí programů, o nichž bychom s čistým srdcem mohli prohlásit, že jsou podle nás pro hospodářství tím správným stimulem a také proto, že použití výnosů z privatizace na pokrytí zmiňovaných dluhopisů je dnes již zřetelně pouhou slovní fabulací, protože socialistická vláda má zcela v duchu svého vidění světa vždy jiné priority nežli je splácení dluhů, které nadělala. Nechci se ve svém dalším textu pouštět do předkládání jakýchsi makroekonomických receptů, protože na to jsou tu jiní nepochybně mnohem povolanější. Pozornost chci v tomto případě obrátit na konstrukci municipálních a obecních rozpočtů, protože i ty jsou pochopitelně nedílnou součástí soustavy veřejných rozpočtů a vykazují stejné tendence a trendy jako rozpočty státní. Jsou však na rozdíl od těch státních pro většinu z nás snáze a mnohem příměji ovlivnitelné. V této souvislosti lze říci, že požadavek, aby členové místních sdružení ODS věnovaly daleko větší pozornost problematice veřejných rozpočtů, které vznikají na jejich komunální úrovni, se stává čím dál tím naléhavější mimo jiné i proto, že právě úspěchy ODS na radnicích konkrétních měst a obcí jsou dnes již všeobecně vnímány jako nutný předpoklad k současnému úspěchu ODS v parlamentních či senátních volbách. Je tedy třeba si otevřeně vyjasnit, co by v duchu svého vidění světa měla ODS prosazovat tam, kde je na radnicích u moci a co by měla požadovat tam, kde je v opozici. Je zkrátka třeba nalézt uspokojivou odpověÄŹ na to, jak občanům zajistit ty služby, které potřebují a při tom obecní či městský rozpočet nezadlužit a vystačit s penězi, které obce a města mohou podle současných pravidel získat. Shora uvedená rovnice pak má podle mého soudu jen jedno ideově korektní řešení, které je v souladu se zamýšleným směřováním ODS v politickém spektru. Odvážně a odpovědně přesvědčit své voliče, že ve skutečně svobodném státě má mít městská či obecní radnice na starosti jen velmi omezený okruh agendy a že prostor pro soukromou iniciativu je v až dosud domněle nedotknutelném teritoriu působnosti obecních a městských úřadů stále ještě neskutečně veliký. Nebojme se privatizace veřejné služby a iniciativně vyhledávejme to, co by v konkrétních místních podmínkách mohl stejně dobře ne-li ještě lépe vykonávat místo municipality soukromý sektor a vyvíjejme tam, kde nám to naše postavení v municipálních orgánech umožňuje, tlak na to, aby se tyto segmenty služeb začaly skutečně předávat k aktivní správě soukromým subjektům. Zprivatizování řady segmentů veřejných služeb neznamená a priori ani jejich zdražení ani snížení jejich kvality a volené orgány si poskytováním exkluzivity k jejímu výkonu či jiné formy podpory vždy mohou ještě ponechat prostor k usměrňování její kvality. Tlak na to, aby si postupně co největší díl veřejných služeb platil a také vybíral každý sám, však musí jít ruku v ruce s tlakem na to, aby stát ponechával co největší díl prostředků každému jednotlivci k vlastnímu uvážlivému rozdělení. Neumím si proto představit jinou cestu k ozdravení veřejných financí nežli prostřednictvím současného zmenšování objemu státem poskytovaných služeb a souběžného zvětšování objemu prostředků, které stát ponechá k dispozici jednotlivci. Je proto třeba si jasně vybrat ze dvou stejně málo populárních alternativ řešení téhož problému a rázně odmítat myšlenky na jakékoliv zvyšování komunálních daní, jejichž prostřednictvím by se udržovaly rozpočty v jakýchsi přijatelných číslech, ale naopak místo toho podporovat ty projekty, které povedou ke snížení nákladových položek rozpočtu. Chce to však nepochybně jistou dávku odvahy. Ale ta snad ODS nikdy nechyběla.